Kam s odpadem ze stavby? Rozbor zeminy to zjistí za vás

Zjistěte, jak naložit se stavebním odpadem a zeminou.

Nevíte, jak naložit se stavebním odpadem a zeminou? Chcete materiál zrecyklovat a opětovně použít, nebo jen odvézt na nejbližší skládku? Ať je to tak nebo tak, v každém případě potřebujete rozbor zeminy, po staru tzv. výluhové zkoušky. Co to je, k čemu slouží a jak vám pomůžou rozhodnout, kam se zeminou a stavebním materiálem?

 


 
Rozbor zeminy: O co jde?

Při stavbě vám vznikl odpad v podobě zeminy a stavebního materiálu. Co teď? V rámci téže stavby můžete zeminu využít i bez rozboru. V jiném případě bohužel s materiálem nemůžete nakládat, jak by se vám zachtělo – existují legislativní opatření, která vyžadují, abyste doložili výluhové testy. Ty určí, zda je materiál zdravotně nezávadný. Dost dobře se totiž může stát, že odpad obsahuje příliš vysoké množství těžkých kovů, ropy nebo těkavých látek. Podle toho, jak s materiálem hodláte naložit, existují dva různé typy rozboru.
 

 

 
Rozbor stavebního materiálu pro znovuvyužití v terénu

Nejekonomičtější řešení, jak naložit se stavebním odpadem, je znovu ho využít. Jak? Zemina se vám může hodit přímo na stavbě, třeba k zarovnání terénu. Stavební materiál zase můžete zrecyklovat a využít ho k výrobě nových materiálů. (Přemýšlíte, co s asfaltem? Přečtěte si náš článek, který vám poradí, co a jak.) Třetí možností je materiál vyvézt a uložit ho na povrchu terénu, například v lomu. Pokud předpokládáte, že materiál není kontaminovaný, a chcete ho využít tímto způsobem, potřebujete doložit rozbor zeminy podle tabulek 10.1 a 10.2.

 

Tabulka 10.1 a 10.2: Jaký je mezi nimi při rozborech zeminy rozdíl?

Obě tabulky vycházejí ze zákona o odpadech, konkrétně z Vyhlášky 294/2005 Sb. Potřebovat budete oba dva rozbory zároveň. Jaký je mezi nimi rozdíl?

 


 
První tabulka – 10.1 – uvádí limitní hodnoty škodlivin v sušině odpadů. Testuje se přítomnost těžkých kovů, které představují hrozbu pro životní prostředí. Jedná se například o arsen, kadmium, rtuť nebo olovo. Dále se testuje koncentrace uhlovodíků, ropných látek a těkavých látek.
 
Tabulka 10.2 pak představuje test ekotoxicity. Výluhová zkouška podle této tabulky dokazuje, jaký má materiál vliv na živé organismy. Zkoumá se úmrtnost ryb, imobilizace perlooček, zpomalení (nebo naopak stimulace) růstu řas a klíčivost semen. Jedná se o náročné a poměrně zdlouhavé testy, bohužel se bez nich ale neobejdete.

 

Kterou výluhovou zkoušku podstoupit, když víte, že je materiál kontaminovaný?

Kontaminovaný materiál musíte buď uložit na skládku, nebo odvézt do spalovny. Kdy k tomu dojde?

 


 
V některých případech už od pohledu poznáte, že je materiál znečištěný. Nebo jste ho chtěli znovu využít, ale testy podle tabulek 10.1 a 10.2 ukázaly, že nesplňuje limitní hodnoty. Anebo, což je také možnost, jste se rovnou rozhodli, že odpad nechcete recyklovat, ale raději se ho zbavíte odvozem na skládku.
 
Ve všech těchto situacích potřebujete doložit rozbor zeminy podle tabulky 2.1. I tady však existuje několik možností a druhů výluhových zkoušek, mezi nimiž musíte volit. Rozhodování vám usnadníme – pojďme si ukázat, který druh výluhového testu potřebujete.

 

Jak neztratit hlavu a vybrat ten správný rozbor zeminy

Pokud se chystáte uložit odpad na skládce a podstoupit testování na základě tabulky 2.1, existují tři základní typy výluhových zkoušek neboli zkráceně výluhů.
 

  • Chcete odpad uložit na skládku inertního odpadu? Pak potřebujete Výluh I. Samotný výluh však ve většině případů nestačí. Konkrétní požadavky se liší skládku od skládky – většina z nich k výluhu vyžaduje ještě dodání testů v sušině (rozbor podle tabulky 4.1).
  • Chcete odpad uložit na skládku ostatního odpadu? Potřebujete Výluh II. Stejně jako v předchozím případě, některé skládky se obejdou pouze se samotným výluhem, avšak většina vyžaduje k výluhu navíc rozbor celkového organického uhlíku (TOC).
  • Chcete odpad uložit na skládku nebezpečného odpadu? Potřebujete Výluh III. Opět existuje varianta rozboru včetně TOC a bez TOC – podle toho, který rozbor vyžaduje konkrétní skládka.

 
Jde vám z toho hlava kolem? Podívejte se na celkový přehled rozborů.

 

Jak odebrat vzorek zeminy a stavebního materiálu

Způsob, jakým odběr provést, je daný vyhláškou.

 

Kdo odběr provádí?

Odběr podle vyhlášky musí provést nezávislá proškolená osoba. Že žádnou takovou neznáte? Nezoufejte, vzorkaře vám zajistíme. Anebo se mu vyhnete úplně – některé skládky totiž odběr nezávislou proškolenou osobou vůbec nevyžadují. V příslušné skládce se vždy zeptejte, mějte ale na paměti, že pokud se rozhodnete materiál odebrat sami, vystavujete se nebezpečí, že v budoucnu výsledky rozboru někdo zpochybní.

 

Do čeho vzorek nabrat?

Doporučená vzorkovnice je plastový kbelík s víčkem. Žádný nemáte? Zdarma vám ho zapůjčíme!

 

Kolik materiálu odebrat?

Pokud se chystáte na rozbor podle tabulek 10.1 a 10.2, potřebujete nejméně 2 kilogramy materiálu. Pokud podstupujete rozbor dle tabulky 2.1, vystačíte si s 1 kilogramem.

 

Odkud materiál odebrat?

K přesnému rozboru potřebujete co nejrůznorodější vzorek materiálu. Co to znamená v praxi? Oblast, ze které materiál odebíráte, obejděte ze všech stran a materiál odeberte z co nejvíce různých míst – z každého po jedné lopatce či sáčku.
 
Stále vám není všechno jasné? Ještě víc informací k tomu, co dělat se stavebním materiálem a zeminou, se dozvíte v článku Jak nakládat s odpadem.

 

Poptejte náš rozbor
Poptat rozbor
Není vám něco jasné?
Napište nám