Bouráte stavbu nebo stavíte dům? Určitě při vaší práci vzniká odpad. Může to být stavební suť, beton, odkrytá zemina, nebo něco ještě jiného.
Je odpad čistý?
Pokud odpad nedokážete využít v rámci téže stavby, je třeba ho někam odvézt. Čím je materiál čistější, tím levnější jeho uložení. Nejlevnějším způsobem uložení jsou deponie, zavážení bývalých pískoven apod. Pokud je odpad znečištěný, musí jít na skládku (těch jsou 3 druhy).
V obojím případě potřebujete laboratorní rozbor, který se ale pro čistý a znečištěný odpad bude lišit. Těmto rozborům se někdy obecně říká výluhové zkoušky, nebo také výluhy. Označení není moc šťastné ani přesné, ale bohužel se ujalo.
Jak ale poznáte, jestli je odpad čistý? Něco se dá poznat na první pohled – pokud stavební suť smrdí, vytéká z ní olej apod., zcela jistě to nebude čisté a odpad bude muset jít na skládku. No a pak jsou věci, co od pohledu nepoznáte, například těžké kovy, PAU, případně jak budou reagovat živé organizmy. Proto je třeba udělat rozbor pro posouzení, zda je odpad čistý nebo ne.
Jaké se dělají rozbory odpadu?
V sušině (tedy v usušeném vzorku) se testuje přítomnost těžkých kovů, těkavých látek, ropných látek, polycyklických aromatických uhlovodíků.
Dále se testuje ekotoxicita, tedy jakým způsobem na odpad reagují živé organizmy (hořčice, dafnie, ryba, řasa), zda se organizmům daří hůře nebo lépe.
V případě špinavých odpadů se dále testuje, co se z odpadu vyluhuje do podzemních vod – těžké kovy, fenoly a další látky.
Jaké jsou možnosti použití odpadu?
Jak vidíte, jsou 3 možnosti, jak s odpadem naložit:
- Použít pro terénní úpravy, na jiné stavbě nebo odvézt na zemní deponii (aby se situace ještě zkomplikovala, hovorově se deponii také říká skládka).
- Uložit jako znečištěný odpad na skládce
- Spálit ve spalovně
Jaké existují druhy skládek?
Aby to nebylo tak jednoduché, existují skládky trojího druhu:
- Skládky inertního odpadu. Jsou určeny pro nejméně znečištěný odpad. U nich se dokládá rozbor dle tabulky 2.1 třída I a tabulka 4.1
- Skládky ostatního odpadu („óčkové“). Jsou určeny pro odpad, který nevyhověl kritériím pro skládku inertního odpadu. U nich se dokládá rozbor dle tabulky 2.1 třída II.
- Skládky nebezpečného odpadu („enkové“). Jsou určeny pro odpad, který nevyhověl kritériím pro skládku ostatního odpadu. U nich se dokládá rozbor dle tabulky 2.1 třída III.
Tomuto pořadí odpovídá i cena za uložení odpadu (skládka inertního odpadu je nejlevnější, nebezpečného nejdražší).
Proč je to tak složité?
Myšlenka je taková, že čím je odpad nebezpečnější, tím lépe musí být deponie potažmo skládka zabezpečena a chráněná. Čistou zeminu je možné použít pro terénní úpravy, u dalších odpadů se více řeší, aby neznečistil podzemní vody a mnohé další. Od toho se samozřejmě odvíjí i cena za uložení odpadu – čím přísnější skládka, tím více to stojí.
Jaký tedy potřebuji rozbor?
Většinou platí, že se snažíte dosáhnout co nejnižší ceny za uložení odpadu. Bohužel u rozboru platí opačné pravidlo – čím levnější uložení, tím dražší rozbor (protože se testuje mnohem více parametrů).
Čistý odpad neboli optimistická varianta
Máte-li od pohledu čistý odpad, potřebujete rozbor dle tabulky 10.1 a 10.2. Pokud vyhoví, je to dobré a můžete odpad použít pro terénní úpravy a ušetřit za uložení. Pokud nevyhoví, je to smůla, bude třeba dodělat rozbor dle tabulky 2.1 a odpad bude muset jít na skládku (a vy zaplatíte za tabulku 10.1, 10.2 i 2.1 a ještě navíc peníze za uložení na skládce).
Špinavý odpad neboli pesimistická varianta
U od pohledu špinavého odpadu nebo odpadu, který nesplnil tabulku 10.1 a 10.2 je třeba udělat tabulku 2.1, tedy výluh. Pro jednotlivé druhy skládek se liší limitní hodnoty, které nesmí překročit. Pokud by odpad překročil i limitní hodnoty pro skládku nebezpečného odpadu (tj. třída III), musel by jít do spalovny.