FAQ

Děkujeme za vlastní iniciativu ke zjištění odpovědí na Vaše dotazy. Naleznete zde potřebné informace ohledně vzorků, rozborů a výsledků.

Obecné

Jak rozumět výsledkům?

Níže vidíte ukázku zkušeníbního protokolu. Jak se v něm orientovat?

Ukázkový protokol

V řádcích jsou uvedeny jednotlivé parametry, např. pH při 25°C.

7,0 je naměřená hodnota.

Sloupec s čísly 6,5 – 9,5 je limit.

Poslední sloupec ukazuje, zda-li daný parametr splňuje limit pro pitnou vodu nebo ne.

Stačí tedy sledovat poslední sloupec a pokud je všude “ano”, voda je v pořádku. Pokud je někde “ne”, je třeba se podívat na začátek řádku a zjistíte, který parametr je špatně.

Jakmile víte, který parametr je špatně, můžete se podívat na popis parametrů zde na webu a zjistíte, co to přesně znamená.

Co dělat, pokud výsledky dopadnou špatně?

Pokud vyjde špatně chemický a fyzikální rozbor vody (na protokolu začíná nadpisem Chemický a fyzikální rozbor vody), sami s tím mnoho nezmůžete a bude třeba oslovit specializovanou firmu.

Pokud nevyjde bakteriologický rozbor (na protokolu začíná nadpisem Bakteriologický rozbor), můžete si částečně pomoci sami přípravkem Savo. Kupte si v drogerii Savo pro dezinfekci vodních zdrojů, pročtěte si na něm dávkování a nalijte vypočtené množství do studny. Přibližně po týdnu proveďte opakovaný rozbor jen na ty parametry, který nevyšly (budou označeny sloupcem Ne), jeden parametr stojí 180 Kč.

Pitná voda

Jak odebrat vzorek?

Je to snadné!

  1. Je vhodné se zamyslet nad tím, odkud vodu nejčastěji odebíráme (z vodovodního kohoutku, přímo ze studny atd.). Pokud chceme vědět, co pijeme, je třeba odebírat vodu z kohoutku, jen tak jsou zahrnuty i případné vlivy vodovodního rozvodu po domě.
  2. V případě, že nebyla studna delší dobu používána (např. po zimě) je vhodné odčerpat vodu ze studně alespoň v trojnásobku objemu vody ve studni. Poté necháme vodu znovu nastoupat a odebereme vzorek.
  3. Před samotným odběrem necháme vodu 5 minut odtéct a poté začneme s odběrem.
  4. Při odběru postupujeme tak, aby případná nečistota z rukou nekontaminovala vzorek (tj. držet vzorkovnici tak, aby voda netekla přes prsty).
  5. Připravíme si ke kohoutku všechny vzorkovnice, ať je máme snadno po ruce.

Odběr vody pro stanovení chemických ukazatelů a těžkých kovů

Použijeme půl litrovou plastovou vzorkovnici (ta je na chemické ukazatele), kterou 3x vypláchneme (včetně uzávěru) odebíranou vodou. Poté naplníme vzorkovnici až po okraj a uzavřeme ji.

Pokud máme i 100 ml plastovou vzorkovnici (ta je na těžké kovy), postupujeme stejně.

Odběr vody pro stanovení bakteriologických ukazatelů

Použijeme speciální sterilizovanou plastovou vzorkovnici, vyzvednutou předem v laboratoři. Vzorkovnici otevřeme až těsně před odběrem. Vzorkovnice je opatřena pečetí s označenou dobou minimální trvanlivosti. Vzorkovnici otevřeme a bez vyplachování ji naplníme odebíranou vodou. Víčko po celou dobu držíme v druhé ruce vrškem k sobě, aby např. při kýchnutí nedošlo ke kontaminaci.

Vzorkovnici neplníme až po okraj, ale cca 2 cm pod hrdlo, aby měly bakterie dost vzduchu.

Odběr vody pro stanovení pesticidů

Použijeme hnědou skleněnou litrovou vzorkovnici. Vzorkovnici 3x vypláchneme (včetně uzávěru) odebíranou vodou. Poté naplníme vzorkovnici až po okraj a uzavřeme ji.

Doručení vzorku do laboratoře

Pokud vodu nevezete do laboratoře bezprostředně po odběru, je třeba vzorek chladit, v žádném případě nesmí zůstat na přímém slunci.

Vzorek je nutné doručit do laboratoře co nejdříve, nejpozději však do 24 hodin od odběru (kvůli ovlivnění mikrobiologie). 

Předávací protokol

Chcete-li, můžete si stáhnout a doma připravit předávací protokol, nebo si jej můžete vyzvednout spolu se vzorkovnicemi u nás v laboratoři.

Co znamenají jednotlivé parametry rozboru

Níže uvádíme vysvětlení jednotlivých parametrů rozboru. V hlavičce tabulky je vždy název parametru, a zda-li je daný parametr součástí i Kontrolního rozboru („levnějšího rozboru“) nebo jen Prvního („dražšího rozboru“).

Bakteriologické ukazatele

Koliformní bakterie

 Kontrolní
ano		 První
ano
Jde o skupinu bakterií, které žijí ve střevním traktu teplokrevných živočichů, ale přežívají i v půdě. Jsou-li ve vodě přítomny, lze předpokládat fekální znečištění zdroje vody. V případě upravovaného zdroje vody jsou ukazatelem účinnosti této úpravy a slouží ke kontrole dezinfekce vody. Pro pitnou vodu je vyhláškou 252/2005 Sb. vyžadováno 0 KTJ v 100 ml testované vody.

 

Escherichia coli

 Kontrolní
ano		 První
ano
Jsou součástí skupiny koliformních bakterií. Žijí v traktu teplokrevných živočichů a jejich přítomnost ve vodě jednoznačně prokazuje fekální znečištění. Nelze však odlišit, zda je původcem znečištění člověk (průsak ze žumpy, kanalizace) nebo zvíře. Pro pitnou vodu je vyhláškou 252/2005 Sb. vyžadováno 0 KTJ v 100 ml testované vody.

 

Enterokoky

 Kontrolní
ano		 První
ano
Žijí v traktu teplokrevných živočichů a představují další indikátor fekálního znečištění. Vzhledem k tomu, že ve vodě dlouhodobě nepřežívají, jsou indikátorem čerstvého znečištění. Pro pitnou vodu je vyhláškou 252/2005 Sb. vyžadováno 0 KTJ v 100 ml testované vody.

 

Počty kolonií při 22 °C a 36 °C

 Kontrolní
Jen počty při 22°C		 První
ano
Jde o nespecifické skupiny bakterií, které představují obecný indikátor možného bakteriálního znečištění vody. Jejich zdrojem může být např. průsak kompostu nebo tlející listí apod.

 

Pro velké, upravované zdroje pitné vody (vodovod, firemní studna sloužící jako zdroj pitné vody) vyhláška 252/2005 Sb. povoluje max. 200 KTJ v 1 ml vody pro bakterie kultivované při 22 °C a 20 KTJ v 1 ml vody pro bakterie kultivované při 36 °C.

Pro vodu z malých nedezinfikovaných zdrojů (např. studny v soukromém vlastnictví) je povolen vyšší obsah těchto bakterií a to 500 KTJ v 1 ml vody pro bakterie kultivované při 22 °C a 100 KTJ v 1 ml pro bakterie kultivované při 36 °C.

Chemický rozbor

Jedná se o soubor základních ukazatelů, které charakterizují složení vody a obsah základních kationtů a aniontů ve vodě.

pH (reakce vody)

 Kontrolní
ano		 První
ano
pH je ukazatel, který vyjadřuje kyselost nebo zásaditost vody, jeho hodnota závisí na obsahu rozpuštěných solí a rozpuštěného oxidu uhličitého, pH podzemních vod (vody z vrtu) závisí na geologických vlastnostech hornin v daném místě. Voda nebo vodný roztok má neutrální reakci při hodnotě pH 7, kyselou pod 7 a zásaditou nad hodnotu 7.

 

Ve vyhlášce 252/2005 Sb. je pro pitnou vodu povoleno pH mezi 6,5 a 9,5. Vody, které mají pH před úpravou 6,0–6,5, jsou též brány jako vyhovující, je však třeba brát v potaz jejich zvýšené agresivní působení na potrubí, bojler apod.

 

Barva

 Kontrolní
ano		 První
ano
Pitná voda by měla být bezbarvá. Vyhláška 252/2005 Sb. určuje, že barva pitné vody musí být menší než 5 mgPt/l (barevná škála určená k posouzení barvy vody se vytváří ze sloučeniny platiny, z tohoto důvodu se na mg Pt též barva vztahuje).

Zbarvení přírodních vod závisí na obsahu rozpuštěných nebo nerozpuštěných látek. Zcela čistá voda se v hloubce větší než 1 m jeví jako modrá. Nejčastějším zbarvením zdroje pitné vody je zbarvení do žluta, které je způsobeno buď zvýšeným obsahem železa nebo humínových látek (tzv. rašelinové vody). Zvýšený obsah manganu může způsobovat efekt mastných kol na povrchu déle stojící vody.

 

Chuť

 Kontrolní
ne		 První
ano
Vyhláška 252/2005 Sb. stanoví, že chuť pitné vody musí být přijatelná pro spotřebitele.

Voda sama je bez chuti, její chuť je dána tím, jaké ionty a v jakém poměru jsou v ní rozpuštěné. Obecně chutnají lépe vody s vyšším obsahem rozpuštěných látek (tzv. vody mineralizované) než vody tzv. měkké.

Pozitivní vliv na chuť má i obsah rozpuštěného oxidu uhličitého ve vodě. Vliv na chuť má i pH, např. vody s pH vyšším než 8 mohou mít mýdlovou pachuť. Vyšší obsah síranů nebo hořčíku (případně obojí) způsobuje hořkou pachuť vody, zvýšený obsah chloridů nebo sodíku způsobuje slanou příchuť. Též vyšší obsah kovů (železo, mangan a další) mohou způsobit tzv. kovovou příchuť apod.

Pach

 Kontrolní
ne		 První
ano
Vyhláška 252/2005 Sb. stanoví, že pach pitné vody musí být přijatelný pro spotřebitele.

 

Voda sama je bez pachu či zápachu. Pach vody je způsoben těkavými látkami, které jsou ve vodě rozpuštěné a postupně se z ní uvolňují. Nejčastějším zdrojem pachu přírodních neznečištěných vod je sirovodík, který páchne po zkažených vejcích. U vod s fekálním znečištěním se může objevit i příslušný zápach po moči, močůvce, fekáliích apod., častý může být i tzv. chlorový zápach u pitných vod ošetřených chlorací.

 

Zákal vody

 Kontrolní
ano		 První
ano
Zákal (snížení průhlednosti vody) je sumární ukazatel obsahu nerozpuštěných i koloidně rozpuštěných anorganických i organických látek ve vodě (písek, oxidy železa, manganu, jíl).

Ve vyhlášce 252/2005 Sb. je pro pitnou vodu povolena maximální hodnota zákalu 5 ZF (zákal se vztahuje k tzv. formazinovým jednotkám).

 

 

Amonné ionty (NH4+)

 Kontrolní
ano		 První
ano
Zvýšený obsah amonných iontů je ukazatelem možného průsaku fekálního znečištění (močůvka, žumpa, odpadní voda) nebo znečištění anorganickými dusíkatými hnojivy. Ve vyhlášce 252/2005 Sb. je pro pitnou vodu povolena maximální koncentrace amonných iontů 0,5 mg/l.

 

Konduktivita (vodivost)

 Kontrolní
ne		 První
ano
Ukazatel, který je úměrný množství rozpuštěných anorganických látek (solí) ve vodě.

Ve vyhlášce 252/2005 Sb. je pro pitnou vodu povolena vodivost maximálně 125 mS/m. Optimální rozmezí vodivosti pro pitné vody je 25-50 mS/m.

Vody s vodivostí vyšší než je tento limit (tzv. minerálky) nejsou vhodné k dlouhodobému užívání a mohou způsobit i zdravotní potíže. Avšak i tzv. měkká voda bez rozpuštěných solí nebo s velmi malým obsahem solí (voda v horských oblastech, dešťová voda, demineralizovaná voda) není k dlouhodobému pití vhodná, neboť dochází k vyplavování potřebných minerálů z těla.
 

Chemická spotřeba kyslíku (CHSKMn)

 Kontrolní
ne		 První
ano
CHSKMn je sumární ukazatel, úměrný obsahu organických látek rozpuštěných ve vodě. Tyto organické látky mohou být rostlinného i živočišného původu. Velmi často indikuje zvýšená hodnota CHSK i bakteriální znečištění. Zvýšení ukazatele je možné i při průsaku průmyslového znečištění. Doprovází ho obvykle bakteriální kontaminace. Ve vyhlášce 252/2005 Sb. je pro pitnou vodu povolena maximální koncentrace CHSKMn 3 mg/l. 

 

Suma vápníku a hořčíku („Celková tvrdost vody“)

 Kontrolní
ne		 První
ano
Ve vyhlášce 252/2005 Sb. je pro pitnou vodu doporučeno rozmezí tvrdosti vody 2,0 – 3,5 mmol/l s tím, že takto je to optimální pro lidské zdraví.

Vyšší tvrdost nepředstavuje problém zdravotní, ale zhoršují se tím užitné vlastnosti vody, neboť dochází ke tvorbě tzv. vodního kamene a tím např. k zarůstání potrubí, poškození domácích spotřebičů apod.

Nižší tvrdost vody než 2,0 mmol/l může být problém při dlouhodobém užívání takovéto vody jako jediného zdroje pitné vody. Tělo je pak postupně ochuzováno o vápník a hořčík a tyto látky je třeba doplňovat z jiných zdrojů.

Optimální poměr vápníku a hořčíku je 2:1 až 3:1 ve prospěch vápníku. Dlouhodobé užívání vod s opačným poměrem (převaha hořčíku) omezuje využití vápníku.

 

Stupnice tvrdosti vody
typ vody koncentrace celkové tvrdosti
velmi měkká 0–0,7 mmol/l
měkká 0,7–1,3 mmol/l
středně tvrdá 1,3– 2,1 mmol/l
dosti tvrdá 2,1–3,2 mmol/l
tvrdá 3,2–5,3 mmol/l
velmi tvrdá > 5,3 mmol/l

 

Vápník (Ca2+)

 Kontrolní
ne		 První
ano
Ve vyhlášce 252/2005 Sb. je pro pitnou vodu doporučena minimální koncentrace vápníku 30 mg/l. Vše ostatní viz celková tvrdost.

 

Hořčík (Mg2+)

 Kontrolní
ne		 První
ano
Ve vyhlášce 252/2005 Sb. je pro pitnou vodu doporučena minimální koncentrace hořčíku 10 mg/l. Vše ostatní viz celková tvrdost.

 

Železo (Fe2+ nebo Fe3+)

 Kontrolní
ne		 První
ano
Zvýšený obsah železa ve zdroji pitné vody (studna) je přírodního původu, tedy zdrojem jsou horniny, z nichž voda vyvěrá. Dále může být zdrojem železa potrubí nebo spotřebiče, jimiž voda protéká, pokud dochází k jejich korozi. Železo se ve vodách většinou vyskytuje rozpuštěné ve dvojmocné formě (Fe2+), ale při styku se vzdušným kyslíkem dochází k jeho oxidaci na železo trojmocné (Fe3+). Trojmocné železo se z vody postupně vysráží a vytváří rezavý zákal.

Ve vyhlášce 252/2005 Sb. je pro pitnou vodu uvedena maximální koncentrace železa 0,2 mg/l. Zvýšený obsah železa ve vodě nepředstavuje problém zdravotní, může ale negativně ovlivnit senzorické vlastnosti vody (barva, pach, zákal) a její užitné vlastnosti (dochází k zabarvení prádla, sanitární keramiky, zanášení potrubí a spotřebičů vysráženým železem apod.). Koncentrace železa ve vodě nad 1 mg/l mohou při dlouhodobém užívání působit zdravotní obtíže.

 

Mangan (Mn2+)

 Kontrolní
ne		 První
ano
Mangan tvoří často doprovodný prvek k železu a i jeho vliv na kvalitu vody je podobný. Zvýšený obsah manganu ve zdroji pitné vody (studna) je přírodního původu, tedy zdrojem jsou horniny, z nichž voda vyvěrá. Mangan bývá ve vodě většinou rozpuštěný a ve vyšších koncentracích způsobuje tzv. mastná kola na povrchu vody, v případě že je obsah manganu hodně vysoký, vytváří se černá usazenina.

Ve vyhlášce 252/2005 Sb. je pro pitnou vodu uvedena maximální koncentrace manganu 0,05 mg/l, u přírodních neupravených zdrojů (studny) může být tato hodnota do 0,1 mg/l. Zvýšený obsah manganu ve vodě nepředstavuje problém zdravotní, může ale negativně ovlivnit senzorické vlastnosti vody (barva, pach, zákal) a její užitné vlastnosti (dochází k zabarvení prádla, sanitární keramiky, při vysokých koncentracích i k zanášení potrubí a spotřebičů). Koncentrace manganu ve vodě nad 1 mg/l mohou při dlouhodobém užívání působit zdravotní obtíže.

 

Sodík (Na+)

 Kontrolní
ne		 První
ano
Sodné ionty v pitné vodě mohou být buď přírodního původu z horninového podloží, nebo je jich původem solení silnic.

Ve vyhlášce 252/2005 Sb. je pro pitnou vodu uvedena maximální koncentrace sodných iontů 200 mg/l. Při vyšších koncentracích je ovlivněna chuť vody.

 

Chloridy (Cl–)

 Kontrolní
ne		 První
ano
Chloridy v pitné vodě mohou být buď přírodního původu z horninového podloží, nebo je jich původem znečištění odpadními vodami, nebo ze solení silnic.

Ve vyhlášce 252/2005 Sb. je pro pitnou vodu uvedena maximální koncentrace chloridů 100 mg/l, u přírodních zdrojů (studny) může být tato hodnota do 250 mgl.

Ani vyšší koncentrace chloridů nepředstavují významné zdravotní riziko, ale dochází k ovlivnění senzorických vlastností vody (chuť). Vody s vyšším obsahem chloridů by neměly používat osoby trpící hypertenzí, kojenci a malé děti. Vysoký obsah chloridů též zvyšuje korozivní působení vody (koroze potrubí, spotřebičů, v nichž je voda používána).

 

Sírany (SO42-)

 Kontrolní
ne		 První
ano
Sírany v pitné vodě jsou nejčastěji přírodního původu z horninového podloží, nebo je jich původem znečištění vod při hnojení polí a zemědělsky využívaných ploch.

Ve vyhlášce 252/2005 Sb. je pro pitnou vodu uvedena maximální koncentrace síranů 250 mg/l. Vyšší koncentrace síranů mohou negativně ovlivňovat chuť vody, ale hlavně její užitné vlastnosti. Sírany jsou totiž ve většině případů ve vodách spolu s vápníkem a hořčíkem a způsobují tzv. trvalou tvrdost vody, kterou nelze odstranit varem (problémy tvrdosti viz též heslo tvrdost). Pokud jsou ve vodě přítomny vysoké obsahy hořčíku a síranů, může požívání této vody vyvolat průjmy. Více naleznete v tomto článku, kde se o síranech ve vodě dozvíte doplňující informace.

 

KNK 4,5 (alkalita)

 Kontrolní
ne		 První
ano
KNK 4,5 (kyselinová neutralizační kapacita) je kvantitativně vyjádřená schopnost vody reagovat s vodíkovými ionty. V závislosti na pH vod je způsobena především hydrogenuhličitany a uhličitany (tzv. vázaný oxid uhličitý).

Hodnota KNK není omezena vyhláškou 252/2005 Sb. Obecně ale bývá zvýšená hodnota KNK 4,5 spojena s přítomností vápníku a hořčíku. Tvrdost ve formě rozpuštěného hydrogenuhličitanu vápníku nebo hořčíku se nazývá přechodná a je možné ji odstranit varem. Vznikne tzv. vodní kámen, což je uhličitan vápenatý nebo hořečnatý (problémy tvrdosti viz též heslo tvrdost).

 

Fluoridy (F–)

 Kontrolní
ne		 První
ano
Fluoridy v pitné vodě jsou prakticky vždy přírodního původu z horninového podloží. Ve vyhlášce 252/2005 Sb. je pro pitnou vodu uvedena maximální koncentrace fluoridů 1,5 mg/l. Mírný obsah fluoridů ve vodě je žádoucí, neboť zvláště v dětském věku přispívá k prevenci zubního kazu. Za optimální se považuje koncentrace fluoridů v rozmezí od 0,1 do 0,3 mg/l, což bývá u většiny podzemních vod na našem území splněno.

 

Dusičnany (NO3–)

 Kontrolní
ano		 První
ano
Zvýšený obsah dusičnanů je ukazatelem znečištění anorganickými dusíkatými hnojivy (hnojení polí, zahrad, travních porostů). Ve vyhlášce 252/2005 Sb. je pro pitnou vodu povolena maximální koncentrace dusičnanů 50 mg/l, avšak ve vodě pro kojence je povoleno max. 10 mg/l.

 

Dusitany (NO2–)

 Kontrolní
ano		 První
ano
Znečištění dusitany je většinou spojeno se zvýšeným obsahem dusičnanů (vznikají z nich redukcí), nebo mohou být doprovodným znečištěním amonných iontů při znečištění fekálního původu. Ve vyhlášce 252/2005 Sb. je pro pitnou vodu povolena maximální koncentrace dusitanů 0,5 mg/l.
 

Jak opatřit vzorkovnice?

Vzorkovnice pro pitnou vodu můžete získat 3 způsoby:

Osobně vyzvednout

Vzorkovnice lze osobně vyzvednout na jednom z našich výdejních míst.

Vyzvednutí je zdarma.

Při vyzvednutí Vám vysvětlíme, jak provést odběr a předáme Vám objednávkový formulář.

Poslat kurýrem

Vzorkovnice můžeme poslat kurýrem Intime.

Cena za poslání balíčku je 150 Kč.

Spolu se vzorkovnicemi bude v balíčku návod, jak provést odběr a předvyplněný objednávkový formulář.

Odběr může provést i náš vzorkař

Rozbor si můžete objednat včetně odběru. V tomto případě vzorkovnice nemusíte řešit, protože si je s sebou přiveze náš vzorkař.

Cena za odběr naším vzorkařem je 500 Kč.

Při vyšší vzdálenosti než 25 km od Prahy nebo Českých Budějovic bude připočtena doprava.

Objednejte si náš rozbor
Objednat rozbor
Není vám něco jasné?
Napište nám