Proč udělat rozbor sedimentu při rekultivaci rybníka

Při rekultivaci rybníka nebo vodního toku se často hlásí o slovo jedna důležitá otázka – co se sedimentem? Sediment může obsahovat nejenom toxické prvky, ale i látky, které jsou výživné a přínosné. A právě proto se vyplatí udělat si jeho rozbor. Ten rozhodne, jestli bude možné sediment poslat na skládku nebo použít jako hnojivo na zemědělské půdě či jako materiál při úpravách terénu.

 

 

Proč je potřeba sediment otestovat

Sediment je usazenina, která vzniká na dně vodního toku nebo nádrže. Voda v rybníce, a tím pádem i sediment, je často znečištěná toxickými látkami. Jejich výskyt ale nemusí být na první pohled zřejmý, protože může docházet k nenápadnému znečišťování například při dešti, který do rybníka splachuje vodu z okolí. Když se tedy ze dna rybníka vytěží sediment, je s ním nakládáno jako s odpadem – a na skládce tak často skončí i materiál, který by se dal smysluplně využít. Testování sedimentu odhalí, jaké množství rizikových prvků se v něm nachází, a zda je tím pádem možné ho použít při zemědělství nebo úpravě terénu. Pro takové využití sedimentu je nutností doložit jeho rozbor. V opačném případě se jedná o znehodnocování půdního fondu.

 

Jaké rizikové prvky a látky odhalí rozbor sedimentu

Při rozboru sedimentu se sleduje 16 rizikových prvků. Jejich limitní hodnoty upravuje vyhláška 257/2009 Sb., o používání sedimentů na zemědělské půdě. Nejčastěji je sediment kontaminovaný kadmiem, zinkem a arsenem. Kadmium v půdě poškozuje přítomné mikroorganismy, a sediment pak může mít negativní vliv na růst rostlin. Stejné riziko přestavuje i arsen. Stejně jako kadmium má i on negativní vliv na ekosystémy, a pokud rozbor sedimentu odhalí, že jeho hodnota přesahuje 40 mg/kg sušiny, může být nebezpečný pro lidi i zvířata. Vysoké dávky arsenu se obvykle vyskytují v jílovitějších půdách. Další problematický prvek, zinek, se v rybníce neusazuje jen na dně, ale proniká i do vody, čímž zvyšuje její kyselost a hromadí se v těle některých ryb. Při aplikaci na zemědělskou půdu se pak dále dostává do těl živočichů, kteří zeminu pojídají. V nejhorším případě může dojít i ke kontaminaci podzemních vod, protože zinek dokáže pronikat skrz půdu.

Kromě těchto rizikových prvků se v sedimentu testuje i výskyt skeletu – větších částic, jako jsou zrna hrubého písku, štěrk a kameny –, jehož množství taktéž musí odpovídat limitním hodnotám stanoveným zákonem.

Pokud sediment požadované limitní hodnoty splní, lze jej aplikovat na zemědělskou půdu bez rizika znehodnocení zemědělského půdního fondu. Pokud hodnoty nesplní, stává se odpadem.

 

Jak se jedovaté látky do sedimentu dostávají

Způsobů, jak se do sedimentu dostanou toxické prvky, může být celá řada. Obecně platí, že v sedimentu na dně rybníka se usazují pevné látky, které obsahuje voda. A jak se jedovaté látky dostanou do vody? Spolu s odpadními vodami z domácností, vypouštěním odpadů (včetně nebezpečných kovů) z továren nebo při dešti splachováním půdy, která toxické prvky obsahuje.

 

Využití sedimentu pro terénní úpravy

Na povrchu terénu je možné použít sediment, který splňuje požadavky uvedené ve vyhlášce 294/2005 Sb. Využitím na povrchu terénu se rozumí umístění sedimentu na místa, jako jsou vytěžené lomy a pískovny. Sediment také můžete použít v rámci staveb a terénních úprav. Aby bylo možné sediment takto využít, je třeba provést test sedimentu – ten se v tomto případě zabývá podobnými prvky jako při testování pro použití na zemědělskou půdu. Pokud sediment požadované limitní hodnoty nesplní, stává se odpadem.

 

Jaký rozbor objednat

Podle toho, jak plánujete sediment využít, je možné objednat dva druhy rozboru: rozbor sedimentu pro uložení na zemědělskou půdu a rozbor sedimentu pro terénní úpravy. Pokud váháte, kterou variantu zvolit, je možné testy sloučit do jednoho a nechat si udělat rozbor pro obě využití zároveň.


Poptejte náš rozbor Poptat rozbor